Zásadní změny v oblasti zkoušení v průběhu roku 1999 a 2000

Doc. Ing. Miloslav Jakob, CSc.

Prezident Sdružení Českých zkušeben a laboratoří;

představitel přednáškové, školící a konzultační společnosti JTC v Ostravě;

externí spolupracovník Katedry kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava.

 

Ve sborníku DTO „Zkoušení a zkušebnictví“ [1] jsou popsány závislosti mezi organizacemi v oblasti zkušebnictví platné v době jeho vydání. Obor zkušebnictví však zažívá stále větší bouřlivý rozvoj a tak došlo k řadě významných změn. Je mou povinností upozornit na výrazné změny, které mají přímou souvislost s výrobou, zkoušením a s užitím výrobků.

Schéma znázorňující rozdělení a návaznosti řídící a hodnotící sféry v oblasti zkušebnictví v Evropě a v ČR naleznete zde (18kb).

V řídící oblasti byla zvýšená odpovědnost za řízení zkušeben přenechána společně Eurolabu s Eurachemem. V průběhu roku 1999 byla přeměněna dosti podstatnou měrou struktura EOTC, jehož hlavním posláním se stalo zajišťování hodnocení shody vlastností výrobků s direktivami evropské unie a současný oficiální název je odpovídající současně předpokládanému poslání EOTC – European Organization for Conformity Assessment.

EUROLAB reprezentuje více než 2000 soukromých a veřejných laboratoří které reprezentuje šestnáct národních představitelů (- labů ),: AUSTROLAB, BELAB, EUROLAB-Danmark, EUROLAB-Finland, ALPI (EUROLAB-Italy), EUROLAB-France, EUROLAB-Deuschland, EUROLAB-Iceland, HELLASLAB (Greece), EUROLAB-Nederland, EUROLAB-Norge, RELACRE (Portugal), EUROLAB-Espana, EUROLAB-Sverige, EUROLAB-CH (Switzerland), EUROLAB-UK a sedm přidružených národních představitelů: ALA (Romania), CYPRUSLAB, CZECHOLAB, HUNGAROLAB,LATLAB, POLLAB a SK-LAB (od r.2000 EUROLAB-Slovakia).

Řídící činnost EUROLABU probíhá ve čtyřech základních hladinách předávání informací:

1. Přímým předáváním informací a z nich vyplývajících úkolů při zasedáních generálního shromáždění

2. Prostřednictvím technických komisí a pracovních skupin
3. Jednáním na veřejných shromážděních, sympoziích a pracovních konferencích
4. Prostřednictvím publikací, zejména periodika NEWSLETTER, reportů a dalších dokumentů.

V hodnotící oblasti je zaměřena hlavní pozornost na metodické řízení zkušeben. I v této oblasti probíhá velice rychlý vývoj, který přinesl řadu změn. Nejprve se ze tří základních organizací zkoušení oddělila organizace WELAC - Western European Laboratory Accreditation Cooperation (Západoevropské sdružení akreditovaných zkušebních laboratoří) a ze skupiny kalibrace WECC - Western European Calibration Cooperation (Západoevropské sdružení kalibračních laboratoří). Jejich sloučením vzniklo EAL – European cooperation for Accreditation of Laboratories (Evropské sdružení pro spolupráci při akreditaci zkušebních laboratoří). Obdobným způsobem vzniklo v oblasti akreditací certifikačních míst EAC - European Accreditation of Certification. EALa EAC metodicky řídily procesy akreditace prostřednictvím národních akreditačních orgánů. Nakonec vznikla sloučením EAL a EAC organizace EA – European co-operation for Accreditation.

Spolupráce mezi řídící a hodnotící sférou.

Již od vzniku EA byla mezi řídícími organizacemi (EUROLABU a EURACHEMU) a metodicky řídící organizací (EA) úzká spolupráce. Akce zajišťované těmito skupinami jsou označovány jako akce tří E a jsou realizovány zejména ve dvou technických komisích EEE-RM a EEE-PT. EEE-RM – Joint Working Group on Reference Material (pracovní skupina pro referenční materiály) a EEE-PT - Joint Working Group on Profiency Testing (pracovní skupina pro ověřování způsobilosti zkušeben.

Obdobně jako na nejvyšší úrovni se uskutečňuje spolupráce i v druhé a třetí hladině obou sfér. Představitel (současný prezident) Čecholabu je předsedou správní rady akreditačního orgánu ČR (Českého institutu pro akreditaci, dále jen ČIA) a tím je zajištěno propojení a spolupráce reprezentantů obou sfér. V akreditační radě, jakožto poradním orgánu ředitele ČIA, pracují i zástupci všech tří představitelů sdružení zkušeben. Mimo nich jsou do akreditační rady voleni i zástupci všech akreditovaných organizací provádějících certifikace a zástupci státních orgánů. V akreditační radě pracuje dále i představitel ÚNMZ, protože Úřad je jedinou kompetentní organizací, která může jmenovat v ČR autorizované osoby [2].

Akreditace je přesně metodicky řízená hodnotící činnost, prováděná ve zkušebních a kalibračních laboratořích, certifikačních místech pro výrobky, systémy jakosti, personál a inspekční orgány podle metodických pokynů EA, dosud platných pokynů EAL, EAC, WEEC a WELAC přenesených do metodických pokynů pro akreditaci MPA. Zapojení všech vyjmenovaných subjektů do akreditačního procesu je dobrovolné, ale je nutné, již od registrace žádosti o akreditaci po celou dobu akreditace, přesně dodržovat všechny povinnosti akreditovaných subjektů.

Od prosince 1999 byla schválená norma ISO 17025 převedena do stavu „zveřejnění“, což pro hodnotící orgány i hodnocené organizace znamená přechod do přestavby hodnocení od požadavků norem EN řady 45 000 na požadavky dané touto normou. Současně je připraveno přechodové období, které musí být ukončeno nejpozději do dvou let, tj do prosince 2001.

 

Povinnosti zpracování postupů podle ISO/IEC 17 025

Laboratoř musí, v závorce jsou uvedeny čísla kapitol:

1. (4.3.1) zavést a udržovat postupy pro řízení veškeré dokumentace, která je součástí dokumentace systému jakosti

2. (4.4.1) zavést a udržovat postupy pro přezkoumávání požadavků, nabídek nebo smluv
3. (4.6.1) mít politiku a postupy pro výběr a pořízení potřebných služeb a materiálního zabezpečení, které mají vliv na jakost zkoušek anebo kalibrací
4. (4.8) mít politiku a postup pro řešení stížností zákazníků, či jiných stran
5. (4.9.1) mít politiku a postupy, které používá pokud zjistí, že jakékoli hledisko zkušebních nebo kalibračních činností nebo výsledek těchto činností neodpovídá jejím vlastním postupům nebo odsouhlaseným požadavkům zákazníka
6. (4.10.1) zavést politiku a postupy v oblasti nápravných opatření
7. (4.11.2) mít postupy pro preventivní opatření pro snížení pravděpodobnosti výskytu neshod
8. (4.12.1.1) zavést a udržovat postupy pro identifikaci, sběr, přehled, přístup, pořizování, uložení, údržbu a likvidaci záznamů o jakosti a odborných záznamů
9. (4.13.1) mít předem stanovený plán a postup pro provádění interních prověrek svých činností
10. (4.14.1) mít předem stanovený plán a postup pro přezkoumávání systému jakosti managementem (v souladu s dokumentem EAL – G3)
11. (5.4.1) v rámci svého rozsahu činnosti používat pro všechny zkoušky anebo kalibrace odpovídající metody a postupy. Rozsah činnost zahrnuje též vzorkování, manipulace se vzorky, přepravu, skladování a přípravu vzorků ke zkoušení anebo kalibrování a tam, kde je to vhodné, též odhad nejistoty měření stejně jako statistické prostředky pro analýzu údajů ze zkoušek anebo kalibrací.

ISO 17025 má následující skladbu:

Rozsah normy, Normativní odkazy, Terminologie a definice, Požadavky na management, Organizace a management, Systém jakosti: Řízení dokumentace, Přezkoumávání požadavků, nabídek a smluv, Subdodávky zkoušek a kalibrací, Obstarávání služeb a zásobování, Služby zákazníkům, Stížnosti, Řízení neshodné práce v oblasti zkoušení anebo kalibrací, Nápravné činnosti, Preventivní činnosti, Řízení záznamů, Interní prověrky, Přezkoumávání managementem; Technické požadavky: Obecně, Pracovníci, Prostory a podmínky prostředí, Zkušební a kalibrační metody a metoda validace, Zařízení, Návaznost měřidel, Vzorkování, Manipulace s předměty, které mají být zkoušeny nebo kalibrovány, Zabezpečení jakosti výsledků zkoušek a kalibrací, Uvádění výsledků.

Autorizace: Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky (zákon o TPV) zavedl nový typ subjektů pověřených státem k působení v procesu posuzování shody v případech, kdy je příslušným nařízením vlády vyžadována činnost třetí strany, kterou mohou vykonávat pouze tak zvané autorizované osoby. Pro řízení činností v oblasti autorizace byl stanoven uvedeným zákonem o TPV, §11, ÚNMZ. Úřad může vydat rozhodnutí o autorizaci, pokud žadatel o autorizaci splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činností při posuzování shody, uvedené pod písmeny a) až f) v čl.2 §11 zákona o TPV. K zajištění procesu autorizace vypracoval dále ÚNMZ interní dokument, který byl uveřejněn ve Věstníku ÚNMZ [3]. Dále dopracoval soubor minimálních údajů, které má obsahovat žádost o autorizaci. Tento materiál rozeslal všem stávajícím autorizovaným osobám a poskytuje ho i jednotlivým žadatelům.

Při posuzování žadatelů Úřad postupuje podle následujících doplňujících kriterií, při kterých hodnotí:

* Stabilitu subjektu dávající předpoklad dlouhodobého působení v dané oblasti

* Předpoklad schopnosti plnit podmínky pro dodržování jednotného postupu AO
* Existenci pojištění odpovědnosti za činnost (perspektivně)
* Potřebu činnosti AO v návaznosti na požadavky trhu

Autorizovaná osoba musí plnit podmínky pro dodržování jednotného postupu AO při jejich činnosti, které jsou obsahem přílohy vydané autorizace. Úřad, jakožto autorizující subjekt má ze zákona i potřebné kontrolní pravomoci vůči autorizovaným osobám. Pověření zaměstnanci Úřadu jsou oprávněni vstupovat do objektů autorizovaných osob a vyžadovat předložení dokumentace související s činností AO. Zaměstnanci AO jsou tuto dokumentaci povinni na žádost předložit.

Do pravomoci Úřadu patří i odnímání autorizace, a to ve vymezených případech a stanoveným postupem. Není-li pro posouzení shody stanoveného výrobku určena AO, zabezpečí posouzení shody Úřad.

Zákon o TPV omezuje možnost autorizace pouze na právnické osoby. Fyzické osoby jsou tedy z autorizace vyloučeny. Další významnou změnou je požadavek na vybavení autorizované osoby vlastními zařízeními a přístupnost k zařízení pro speciální pozorování. Uvedené ustanovení výrazně limituje možnost nové autorizace těch zkušeben, které prováděly schvalování či certifikaci na podkladě smluv s dalšími, většinou akreditovanými zkušebními laboratořemi. Stejně tak ale limituje možnost autorizace nových nevybavených subjektů. Toto ustanovení bude znamenat upřednostnění dobře vybavených zkušebních domů, a to naprosto nezávisle na tom, zda v minulosti byly státními zkušebnami či nikoliv.

Příslušné žádající subjekty by měly být pro postupy vyžadované jednotlivými nařízeními vlády akreditovány, neboť k akreditaci bude Úřad při autorizaci přihlížet jako k důkazu o prokázání způsobilosti. Tento požadavek je uplatňován důsledně, žadatelům je však dána i možnost průkazu způsobilosti jiným způsobem, který je odvozen z výsledků jednání o protokolu P-ECA a spočívá v doložení o působení v certifikačních systémech jejichž součástí je i vzájemné prověřování způsobilosti.

V celoevropském měřítku je činnost hodnocení třetími stranami označována jako notifikace. Notifikace hraje významnou roli při vytváření systému posuzování shody třetí stranou, která v tomto procesu vystupuje. V systému, jehož výstupem je v EU označení shody CE tuto úlohu plní notifikovaná místa (Notified Bodies). V jednotlivých Směrnicích Rady ES je shodný princip jejich určení, který spočívá v oznámení jejich způsobilosti národními autoritami členských zemí Evropské komisi. Formálním výstupem procesu je zveřejnění subjektu v seznamu notifíkovaných míst v Ústředním věstníku Evropských společenství.

Zmíněné notifikující národní autority jsou zásadně orgány státní správy a je na jejich výlučné zodpovědnosti zabezpečení procesu notifikace, včetně prověřování subjektů o notifikaci usilujících. Ze strany Komise je proces notifikace usměrňován publikováním informačních dokumentů. Z nich vyplývají následující zásady:

a) Notifikaci provádí národní úřady, které ji i odnímají

b) Členské státy mohou notifikovat jen orgány sídlící na jejich území
c) Statut notifikovaných míst je irelevantní
d) Shoda s normami EN 45 000 není vždy sama postačující, připravuje se aplikace do národních norem současně publikované EN ISO 17 025 [4]
e) Členské státy notifikují takový počet orgánů, jaký považují za vhodný. Někdy žádný
f) Je nutné rozlišení orgánů posuzujících shodu a dozorujících trh
g) Notifikované orgány mohou působit po celém ES i v třetích zemích
h) Nelze notifikovat na část modulu, ale vždy na celý modul nebo více modulů. U modulů D, E nebo H musí být notifikovaný orgán schopen převzít i odpovědnost za požadavky týkající se výrobku
i) Notifikace se provádí na činnost dle směrnice, tzn. vesměs na certifikaci
j) Při dozoru na trhu by neměl s orgánem dozoru spolupracovat notifikovaný orgán zapojený do původního posuzování shody. Samotné notifikované orgány trh nedozorují

Přestože je stále ve větší míře požadováno dodržování bodu b), mohou se zapojovat do notifikačního procesu i naše, české zkušebny, jestliže úzce spolupracují se zkušebnami, které sídlí na území členských zemí EU nebo EFTA.

O výběru vhodné zkušebny, autorizované osoby nebo certifikačního místa pro hodnocení výrobků rozhodují vždy uživatelé výsledků zkušební nebo posudkové činnosti. V případě jejich nerozhodnosti je možné se obrátit na zodpovědné pracovníky jednotlivých sdružení (asociací), autorizovaných osob nebo akreditovaných certifikačních míst výrobků, kteří pomohou žadatelům s výběrem zkušebny, autorizované osoby nebo certifikačního místa.

Proto uvádím závěrem kontaktní adresy představitelů nebo sekretariátů uvedených subjektů:

1.        Český institut pro akreditaci, o.p.s., ředitel: Ing. Jiří růžička, adresa: Opletalova 41, 110 00 Praha 1 – Nové Město, sekretariát: tel.:02/2100 4501, fax: 02/2100 4406, E-mail: mail@cai,cz

2.        Čecholab, současně Svaz zkušeben pro výstavbu, prezident Ing. Jaroslav Veselý, CSc, Stavby mostů Praha, Na Florenci 33, 113 16, Praha 1, tel.,fax: 02/44460759 , E-mail: vesely@smp.cz ,sekretariát: Alena Jančová, tel/fax: 02/24312331,

3.        Sdružení českých zkušeben a laboratoří, prezident Doc. Ing. Miloslav Jakob, CSc,  adresa Studentská 1771, 708 00 Poruba, tel.:069/29/22169, fax: 069/29/26740, E-mail: sczl@iol.cz

4.        Asociace autorizovaných a akreditovaných organizací , prezident Ing. Jiří Sobola, AO 204 – Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., Prosecká 76, 190 00, Praha 9 – Prosek,  tel.: 02/8591041-8-spojovatelka, fax: 02/460759, E-mail ředitel: jsobola@tzus.cz; nebo: info@tzus.cz

5.        ÚNMZ Praha, Ing. Jaroslav Petřík, CSc , vedoucí oddělení posuzování shody, U Sovových Mlýnů 9, Praha 1 – Kampa, tel.:02/532140, fax: 02/530710

6.      Sdružení certifikačních míst pro certifikaci výrobků, předseda Ing. Jaromír Hons, Laboratoře a zkušebny VÚHŽ, a.s. Dobrá, 739 51 Dobrá, tel.:0658/601251, fax: 0658/601210

Literatura:

[1] Jakob M.: Zkoušení a zkušebnictví. Dům techniky Ostrava, duben 1997

[2] Petřík V.: Autorizace pro postupy posuzování shody. Seminář „Úloha ÚNMZ v procesu začleňování ČR do EU.“ Praha, únor 1999

[3] Věstník ÚNMZ č.11/1998

[4] General requirements for the competence of testing and calibration laboratories. ISO/IEC DIS 17025

[5] Zpravodaj EUROLAB – Newsletter

[6] Zprávy ze zasedání General Assembly, informace z  účastí na seminářích, jednání Workshopů a TC

 

Zpět


Zveřejněno: červen 2000