Leonardo da Vinci - PIQQ
3. Odborné vzdělávání
k jakosti
Z výsledků analýzy získané na základě dotazníků, doplněných komentáři přímo se zástupci vrcholového vedení vybraných českých podniků jednoznačně vyplývá výrazná potřeba znalostí a poznatků v oblasti podnikového vzdělávání k jakosti, která je v současné podobě zcela nedostačující. Z průzkumů rovněž vyplynulo, že se nejedná ani tak o management jakosti dle stávajících norem ISO, jako spíše o problematiku a principy TQM.
V blízké budoucnosti tedy můžeme očekávat v mnoha podnicích ještě větší umocnění této činnosti jako důsledku vývoje na úseku certifikace produktů, systémů, procesů a lidí. Postupně se vytvářející podmínky pro vznik a fungování tržního hospodářství signalizují totiž dosti zřetelně, že úspěšnost dalšího podnikání se bude stále ve větší míře odvíjet od schopnosti podniků vyrábět a dodávat na trh pouze jakostní produkci bez výraznějších jakostních výkyvů. Docílit takového stavu bez dokonalé přípravy lidí je téměř nemožné.
Jednotlivé prvky po známé spirále jakosti totiž jednoznačně dokumentují, že právě člověk-pracovník, zaměstnanec je tím subjektem, který je v ohnisku zájmu všech jakostních procesů v podniku. Člověk- lidský faktor začíná ovlivňovat tyto procesy od vedení organizace, jeho vliv pokračuje přes vývoj, obchodní síť, celou výrobu, povýrobní operace směrem k auditorovi a poradci zákazníka, jeho vliv už zahrnuje i ty, kteří se starají o likvidaci výrobků po skončení jeho výrobního cyklu.
V rámci podniku v procesu vzdělávání tedy půjde, a to plně v souladu s principy TQM, o všechny kategorie zaměstnanců, které se postupně podílejí nejen na zavádění, ale především na následujícím udržování a neustálém zlepšování jakosti. Nejen odborníci na úseku péče o jakost budou muset být komplexně vzděláváni – naopak, všichni pracovníci bez rozdílu musí projít přiměřenou výchovou a výcvikem v činnostech a technikách důležitých hlediska systému jakosti, což často vyžaduje spoustu trpělivosti a času.
Rostoucí význam této oblasti podtrhuje i celá řada nově přijatých národních i mezinárodních dokumentů, které tuto oblast opakovaně zmiňují (např. národní politika jakosti, evropská charta kvality a nový soubor norem ISO 9000) a které v některých svých kapitolách podtrhují nutnost urychleného nastartování výchovy a vzdělávání k jakosti jako organické součástí celoživotního vzdělávání na všech úrovních.
Realizace takového vzdělávání musí být diferencována podle dosažené vývojové úrovně každého jednotlivce a musí respektovat obecnou zákonitost životního vzdělávacího cyklu - od všeobecného základního vzdělání ke specializovanému vysokoškolskému vzdělání, což v našich podmínkách v této šíři dosud absentuje.
Odborníci a specialisté pro řízení systémů jakosti v podnicích mohou tak v současnosti potřebnou kvalifikaci získat studiem oboru řízení jakosti na vysokých školách nebo ve specializovaných kvalifikačních kurzech, jejichž osnovy jsou plně v souladu s tzv. harmonizovaným schématem EOQ (The Harmonized Scheme for Personal Registration/Certification Bern. EOQ, 1997), na jehož základě lze dosáhnout i certifikace v řadě kvalifikačních úrovní.
Obojí možnosti studia však musí zahrnovat, a to explicitně nebo implicitně, právě požadavek jak výše uvedeného diferencovaného vzdělávání, tak již zmiňované principy TQM (podnik řízený zákazníkem, vedení místo řízení, angažování všech pracovníků, orientace na procesy, systémový přístup k řízení, neustálé zlepšování, přejímání rozhodnutí na základě faktů a konečně spolupráce se subdodavateli) včetně všech dalších souvisejících znalostí základních technik, metodik a nástrojů.
Co však doporučit jako optimální variantu odborného vzdělávání v jakosti pro ostatní zaměstnance?
Jak bylo zmíněno, systém managementu jakosti mohou do života nejen uvést, ale i udržovat jej a zlepšovat jedině lidé – zaměstnanci. Ti ovšem musí být dostatečně vybaveni znalostí dané problematiky, musí vědět na co se podnik momentálně chystá, musí znát své cílové úlohy v oblasti jakosti.
Právě zaměstnanci musí znát nejlépe svou vlastní práci, musí být vyzbrojeni pravidelnými a kvalitními informacemi z trhu, ovládat zúročitelné techniky “proměřování” výsledků, umět je srovnat s konkurencí a hledat neustále možnosti zlepšování- tzn. např. snížení vnitřních nákladů a zvýšení hodnoty produkce. Tuto skutečnost by proto nemělo vedení podniku v žádném případě ignorovat, ale tyto aspekty v tzv. integrované podobě do vzdělání postupně promítnout.
A konečně - to, že se zaměstnanci vzdělávají, aby pro firmu přinesli vyšší hodnotu, by měli umět i ocenit. Ocenění jejich výsledků se stává nutně motivací pro jejich další úspěšnou práci i touhou po ještě jakostnějším prohloubení jejich znalostí a dovedností.
Každého úspěšného manažera by proto měla nově zajímat nejen problematika všech zvolených forem vzdělávání, ale i možnosti měření jejich efektivnosti.
Plně v souladu s výše uvedenými fakty, ověřenými praktickými zkušenostmi, dále pak plně v souladu s požadavky nových norem ISO 9000 i dalšími již zmíněnými národními a mezinárodními dokumenty je proto nezbytná urychlená implantace všech těchto aspektů do oblasti podnikové výchovy a vzdělávání k jakosti. Pouze vhodným propojením všech faktorů do vzájemných souvislostí můžeme hovořit o systémové práci v této oblasti.
Vzhledem ke všem výše uvedeným souvislostem by návrh účinného podnikového vzdělávání k jakosti v prostředí malých a středních firem měl vzít v úvahu následující skutečnosti:
Opakované je nutno mít na paměti, že realizace tohoto vzdělávání musí být diferencována dle aktuální potřeby toho kterého pracovníka, jakož i jeho výchozí úrovně připravenosti v této oblasti.
Rovněž je zapotřebí zmínit stále rostoucí
význam prověřování efektivnosti všech navrhovaných vzdělávacích aktivit
(viz např. novela ISO 9000:2000, kapitola 6), což předpokládá vypracování
vhodné metodiky pravidelného testování získaných znalostí a na základě
získaných výsledků a zkušeností v tom kterém podniku (odvětví) bezprostředně
upravovat jak obsahové zaměření vzdělávacích kurzů, tak i vlastní metodiku
testování.
Zveřejněno: Květen 2001