Jaroslav NENADÁL, Růžena PETŘÍKOVÁ, Jiří PLURA
Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava
Úvod
Chápání kategorie “jakost” je dnes velice široké. Jakost je definována jako “celkový souhrn znaků entity (jednotky, položky), které ovlivňují schopnost uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby” [l]. Příslušné znaky přitom již zdaleka nezahrnují pouze technické parametry, ale řadu dalších aspektů, k nimž se neoddělitelně řadí i ekologický standard, který se chápe jako schopnost nepoškozovat životní prostředí v průběhu výroby, využívání a likvidace výrobku.
K velice významným aspektům jakosti se řadí její aspekty ekonomické, které se projevují jak u výrobců, tak i u uživatelů, ale i v makroekonomice. Velmi významná je definice pojmu "náklady na jakost" slovníkem EOQC [2]. Pod heslem l.5.l.Quality Costs se uvádí, že jde o : "výdaje vynaložené výrobcem, uživatelem a společností, spojené s jakostí výrobku, nebo služby". V doplňující poznámce k této definici se uvádí, že "hlavními prvky nákladů na jakost jsou náklady na jakost u výrobce, náklady na jakost u uživatele a náklady spojené s nedosažením požadavků na jakost a obětované společností v oblasti životního prostředí.
Poslední z prvků nákladů na jakost, "společenské náklady na jakost" nebyly dosud podrobněji zkoumány [3]. Není známa žádná exaktní definice těchto nákladů, ani bližší specifikace jejich obsahu. Nesporně však tyto náklady souvisejí s už uvedeným ekologickým standardem výrobků, procesů a služeb.
Protože však ekologický standard není u celé řady výrobků, procesů i služeb dosahován lze odhadnout, že společenské náklady na jakost mohou z celkových nákladů na jakost tvořit mimořádně závažnou část. Z tohoto hlediska je sledování a vyhodnocování společenských nákladů na jakost vysoce žádoucí; jen poznání těchto nákladů a zejména odhalení příčin jejich vzniku totiž umožní realizovat už ve fázi návrhu výrobků, procesů a služeb taková opatření, která budou ekologický standard při výrobě a použití garantovat.
Struktura společenských nákladů na jakost
Vzhledem k tomu, že doposud nebyl vyjasněn ani obsah pojmu "společenské náklady na jakost" bylo potřeba nejprve tuto kategorii přesněji definovat. Za vhodnou výchozí definici lze považovat : "Společenské náklady na jakost (community costs) jsou úhrnné výdaje společnosti na odstraňování škod způsobených nedodržováním ekologického standardu výrobků, procesů a služeb .Jde tedy o výdaje hrazené z daní daňových poplatníků a vyčleňované z rozpočtu státu, obcí a pod. Nejsou zde zahrnuty výdaje přecházející do nákladů výrobců, resp. uživatelů konkrétních výrobků, nebo služeb.
Hrubá struktura společenských nákladů na
jakost byla zpracována na základě informací získaných z brainstormingových
konferencí spojených s vytvořením afinitního diagramu, studiem literatury
a z diskuzí s odborníky v oblasti ochrany životního prostředí. Bylo stanoveno
osm základních podskupin společenských nákladů na jakost a v nich vytipovány
některé základní položky:
1. Výdaje na odstraňování škod na zdraví obyvatel
2. Výdaje státní správy
3. Výdaje na odstraňování škod na životním prostředí
4. Výdaje na výstavbu a provoz ekologických zařízení
5. Výdaje na zneškodňování odpadů
6. Výdaje na obnovu a údržbu staveb a komunikaci
7. Výdaje na preventivní opatření.
8. Výdaje spojené se vznikem smogových situací
Analýza sledovanosti jednotlivých položek společenských nákladů na jakost
Po vymezení jednotlivých položek společenských nákladů na jakost byla provedena analýza jejich sledovanosti. Bylo zjištěno, že většina z definovaných položek (cca 72%) není doposud sledována nebo je sledována pouze částečně.
Shromažďování údajů o sledovanosti a výši jednotlivých položek společenských nákladů na jakost bylo doprovázeno řadou problémů. Řada z nich souvisí s rozpadem některých informačních systémů po roce 1989, s vyjadřováním údajů v jiných jednotkách než finančních, se značnou roztříštěností možných zdrojů informací a se obtížným vyčleňováním společenských nákladů na jakost z některých doposud sledovaných účetních položek. Mnohé údaje navíc nebyly dostupné, protože je zainteresovaní pracovníci považují za důvěrné.
Přes tyto překážky byl na základě získaných informací u vybraných položek vyhodnocen vývoj společenských nákladů na jakost a byl zpracován návrh způsobu sledování a vyhodnocování jednotlivých analyzovaných položek těchto nákladů na jakost. Pro každou položku bylo navrženo místo prvotního sledování, stanovena náplň položky a navržena frekvence sledování údajů. Současně byla navržena metodika zpracování a hodnocení získaných údajů s využitím principů analýzy časových řad.
Z provedeného šetření vyplynulo, že vhodným místem centrálního zpracování údajů o společenských nákladech na jakost je ekonomický odbor Ministerstva životního prostředí, který již v současné době eviduje většinu ze sledovaných položek společenských nákladů na jakost. Zpracované informace by přitom neměly sloužit pouze interním účelům, ale měly by být dávány k dispozici hospodářským organizacím jako důležité podklady zejména pro účely přezkoumání návrhů (design review), jejichž součástí je řada aspektů souvisejících s vlivem výrobku či procesu na jakost životního prostředí.
Znalost skutečné úrovně společenských nákladů na jakost je velice důležitou základnou pro stanovení priorit a účelné využívání zdrojů při zlepšování jakosti životního prostředí.
Seznam literatury:
[1] Norma ČSN ISO 84O2 Jakost - Slovník Praha,
Vydavatelství norem l99l
[2] Glossary of terms used in the Management of Quality.6-th edition. Bern
EOQC Glossary Committee, June l989
[3] NENADÁL, J.: Ekonomika jakosti v praxi. Žilina, MASM, 107 s.