Ing. David Vykydal
Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava
Úvod
V současné době, kdy velké množství českých organizací bojuje s existenčními problémy (včetně organizací hutního průmyslu), by se měla většina těchto organizací zaměřit na jeden z nejdůležitějších faktorů jejich úspěchu (resp. neúspěchu), a tím je dosažení konkurenceschopnosti v dnešním tržním prostředí. Být konkurenceschopný znamená vyrábět kvalitní produkty v nejkratším možném čase a s vynaložením co možná nejnižších nákladů. Je možné říci, že tato formulace je synonymem pro pojem jakost, která je v současnosti ve světě chápána jako neoddělitelná součást nákladů, rychlosti a spolehlivosti. Výsledkem speciálního průzkumu firmy McKinsey, provedeného v r. 1989 pro “Evropskou nadaci pro řízení jakosti (EFQM)” je zjištění, že 90% vrcholových manažerů považovalo už tehdy jakost za důležitý faktor konkurenceschopnosti a 55% z nich hodnotilo jakost jako absolutně nejdůležitější faktor úspěchu jimi řízených firem.
V současnosti se všeobecně uznává, že asi z 80% se o výsledné jakosti produktu rozhoduje už v předvýrobních etapách a díky tomu se odpovědnost za osud jakosti a tím i prosperity organizace přesouvá z rukou výrobních dělníků a technických kontrolorů, především na manažery a techniky. Proto je důležité zaměřit management jakosti na tyto fáze podnikových procesů, což je výhodné i z hlediska ekonomického Odhalení možných problémů už v předvýrobních etapách může až mnohonásobně snížit vynaložené náklady. Bohužel stále se nedaří odhalovat možné problémy už v předvýrobních etapách (viz obr.1). Z 80% dochází ke vzniku neshod právě v činnostech, které samotné výrobě předcházejí, ale z 80% se tyto neshody odhalují až v následujících fázích životnosti výrobku (výroba, užití atd.), což sebou nese i zvyšování nákladů na výrobu daného výrobku. Příčina spočívá právě v nedostatečné orientaci na předvýrobní etapy.
Obr. 1: Graf vzniku a odhalování neshod v různých fázích života výrobku.
Jedna z činností, která se soustřeďuje právě na předvýrobní etapy, je
plánování jakosti. Činnost plánování jakosti je důležitou a neoddělitelnou
součástí managementu jakosti.Plánování jakosti je
činnost, která stanoví cíle a požadavky na jakost. Rovněž stanoví i požadavky
na užití prvků systému managementu jakosti a v neposlední řadě má tato
činnost definovat procesy a metody potřebné pro efektivní a účinné plnění
cílů a požadavků.
Plánování jakosti se v současnosti
zaměřuje zejména na tyto tři oblasti:
1. plánování výrobku,
2. plánování pro řízení a provoz (příprava realizace systému jakosti),
3. vypracování plánů jakosti a opatření pro zlepšování.
Efektivních výsledků z plánování jakosti lze dosáhnout užitím vhodných metod a nástrojů. Mezi tyto nástroje a metody např. patří: metoda SPC (Statistical Procces Control – Statistická kontrola procesu), metoda QFD (Quality Function Deployment), Design Review (Přezkoumání návrhu), metoda FMEA (Failure Mode and Effect Analysis – Analýza možností vzniku vad a jejich následků), metoda FTA (Fault Tree Analysis – Analýza stromu poruch), metoda DOE (Design of Experiments – Plánování experimentů), Hodnocení způsobilosti procesu, Hodnocení způsobilosti výrobního a měřícího zařízení a další.
Je důležité si uvědomit, že základním východiskem pro všechny oblasti plánování jakosti je stanovení budoucích cílů (jakosti), kterých se má dosáhnout k určitému termínu. Rovněž je velmi důležité si uvědomit, že všechny tyto cíle jakosti musí být odvozeny od potřeb zákazníků. Požadavky zákazníků by totiž měly být výchozím podnětem pro jakékoliv budoucí činnosti organizace.
Požadavky standardů v oblasti plánování jakosti
Jedna z možností, jak dosáhnout konkurenceschopnosti,
resp. vyšší jakosti produktů, je vybudování a udržování systému managementu
jakosti organizace dle některého ze světových standardů. V České republice
nejznámějším a nejpoužívanějším standardem jsou normy ISO řady 9000. Podle těchto
norem se v rámci plánování jakosti požaduje po managementu organizace,
aby bylo prováděno:
a. stanovení cílů jakosti pro všechny příslušné útvary/funkce a úrovně
v organizaci,
b. plánování systému managementu jakosti,
c. plánování realizace produktu.
Pro oblast plánování realizace produktu normy ISO řady 9000 vyžadují,
aby organizace plánovala a vyvíjela procesy potřebné pro realizaci produktu.
Tzn., že se musí podle vhodnosti:
a. určit cíle jakosti a požadavky na produkt,
b. vytvořit procesy, dokumenty a poskytnout potřebné zdroje,
c. stanovit činnosti při ověřování, validaci, monitorování, kontrole,
zkoušení a určit kritéria pro přijetí produktu,
d. určit záznamy potřebné pro poskytnutí důkazů, že realizační procesy
a výsledný produkt splňují požadavky.
Dále se po organizaci v této oblasti vyžaduje plánování a řízení návrhu
a vývoje produktu. Organizace musí určit:
a. etapy návrhu a vývoje,
b. přezkoumání, ověřování a validaci pro každou etapu návrhu a vývoje,
c. odpovědnosti a pravomoci při návrhu a vývoji.
Tady je nutné zdůraznit, že tato část plánování se vyžaduje jen u těch organizací, které uplatňují v rámci systému managementu jakosti činnosti návrhu a vývoje.
Po zavedení a udržování funkčního systému managementu
jakosti se může
organizace snažit o získání systémového certifikátu jakosti. Určitě proto
existuje mnoho důvodů, ale nejčastějším důvodem pravděpodobně je,
že tento certifikát po organizaci vyžadují jejich odběratelé (zákazníci).
Odběratelé často vybudovaný, efektivně řízený a následně potvrzený certifikátem
systém řízení jakosti považují za jeden z důkazů toho, že jejich dodavatelé
jsou schopni vyrábět kvalitní produkty trvale. Odběratelé, a to především
ze zahraničí, se už dávno přesvědčili, že český podnik je schopen vyrobit
produkt vysoké kvality, ale bohužel největším problémem je, že ne vždy
dokáže této kvality dosahovat trvale.
|
Stav k 30.6.1998: |
ISO 9000 – 1045 Z toho:
|
|
QS 9000 – 16 |
|
|
VDA 6.1, VDA 6.2 – 27 |
|
|
Celkem – 1088 |
|
|
Stav k 30.6.2000: |
ISO 9000 – 2709 Z toho:
|
|
QS 9000 – 103 |
|
|
VDA 6.1, VDA 6.2 – 156 |
|
|
Celkem – 2968 |
Tab. 1: Počty udělených systémových certifikátů.
K 30.6.2000 bylo v České republice více než 3000 organizací, které jsou držiteli některého ze systémových certifikátů (viz tab.1). Je třeba si povšimnout, že nárůst počtu udělených systémových certifikátů je velmi významný až v posledních letech (viz obr.2). Rovněž většina metalurgických organizací, přibližně 90%, je držiteli certifikátu managementu jakosti podle norem ISO řady 9000.
Obr. 2: Vývoj počtu udělených certifikátů v letech 1991 - 2000.
Samozřejmě standardy ISO řady 9000 nejsou jedinými systémovými standardy, což ukazuje tab. 1. Požadavky automobilového průmyslu jsou shrnuty ve standardech VDA 6.1 a QS 9000. Tyto standardy nejsou v současnosti v České republice příliš rozšířené, i když dochází ke zvyšování počtu organizací, které jsou držiteli systémového certifikátu právě podle těchto norem. Toto je zřejmé z následujících dvou grafu, kde je vidět patrný nárůst poměru standardů VDA 6.1 a QS 9000 vůči standardu ISO řady 9000.
Obr. 3: Poměr systémových certifikátů k 30.6.1998.
Obr. 4: Poměr systémových certifikátů k 30.6.2000.
Standardy VDA 6.1 a QS 9000 jsou určeny především pro dodavatele automobilového průmyslu (VW Group, Ford, General Motors a Chrysler). Do budoucna se předpokládá, že výrobci automobilů budou požadovat nejen na svých přímých dodavatelích, ale rovněž na subdodavatelích, aby měli zaveden systém jakosti dle těchto standardů. V současnosti alespoň vyžadují, aby organizace prokázala, že se na vybudování systému jakosti, podle standardu VDA 6.1 resp. QS 9000, připravuje. Protože značná část komponent automobilu je z kovových materiálů, týká se to i většiny metalurgických organizací. Mnoho organizací z tohoto průmyslového odvětví je nebo v budoucnosti by mohlo být potencionálními dodavateli nadnárodních automobilek, ať už přímými dodavateli nebo subdodavateli. Proto se budou muset i hutnické podniky začít zabývat těmito standardy. V současné době dokonce vznikla pro zjednodušení nová technická specifikace ISO/TS 16949, která pokrývá požadavky standardů VDA 6.1 a QS 9000. Shrnuje požadavky na systém jakosti amerických, italských, německých a francouzských výrobců automobilů a zástupci automobilového průmyslu by měla být v těchto státech všeobecně uznávána.
Standardy VDA 6.1 a QS 9000 jsou obdobou norem ISO 9000, ale jsou doplněny
o požadavky automobilového průmyslu (VDA 6.1 – požadavky německých výrobců
automobilů, QS 9000 – požadavky amerických výrobců automobilů). Ve srovnání
se standardem ISO řady 9000 jsou tyto standardy mnohem přísnější a náročnější.
Oba tyto standardy se zejména soustřeďují na předvýrobní etapy vzniku produktu
a na plánování jakosti výrobků, procesů a plánování procesu návrhu a vývoje
výrobku. Na rozdíl od standardu ISO řady 9000, který samozřejmě věnuje
také pozornost této oblasti managementu jakosti, ale ne v takovém rozsahu
jako VDA 6.1 a QS 9000. Především je v těchto standardech důležité to,
že nejen doporučují různé metody a nástroje pro plánování jakosti, ale
striktně vyžadují znalost těchto metod a nástrojů a jejich používání. Rozdíly
mezi těmito třemi standardy uvádí následující tabulka:
|
|
|
|
|
| Stanovení cílů jakosti |
|
|
|
| Plánování systému managementu jakosti |
|
|
|
| Plánování jakosti nových produktů |
|
|
|
| Zpracování plánů jakosti |
|
|
|
| Zpracování plánu vývoje nového produktu |
|
|
|
| Zpracování plánu vývoje procesu pro nový produkt |
|
||
| Stanovení zvláštních znaků |
|
|
|
| Přezkoumání návrhu (design review) |
|
|
|
| Ověřování návrhu |
|
|
|
| Validace návrhu |
|
|
|
| Přidělení odpovědností a pravomocí |
|
|
|
| Provedení FMEA konstrukčního návrhu |
|
|
|
| Zpracování plánů pro výjimečné situace |
|
||
| Stanovení předběžné způsobilosti procesu |
|
|
|
| Stanovení způsobilosti výrobního zařízení |
|
||
| Provedení analýzy systému měření |
|
|
|
| Provedení FMEA procesu |
|
|
|
| Zpracování kontrolních plánů |
|
|
|
| Prokázání kvalifikace ve znalostech metod: QFD, FMEA, DoE, CAD/CAM, Hodnotové inženýrství, Simulační techniky, Modelování spolehlivosti, Plány vývoje spolehlivosti, Geometrické dimenzování a stanovení tolerancí – GD&T, technologičnost konstrukce, Analýza konečných prvků – FEA) |
|
|
|
| Používání počítačově podporovaného inženýringu (CAD, CAM, CAQ, CAE) |
|
|
Tab. 2: Porovnání požadavků na plánování jakosti.
Tato tabulka ukazuje pouze porovnání požadavků norem ISO řady 9000, VDA 6.1 a QS 9000 z oblasti plánování jakosti, ale i v ostatních oblastech managementu jakosti jsou požadavky standardů automobilového průmyslu, VDA 6.1 a QS 9000, mnohem rozsáhlejší a přísnější.
Závěr
Pokud organizace chce své produkty dodávat do oblasti automobilového průmyslu, je nezbytné, aby měla organizace vybudován a efektivně řízen systém managementu jakosti podle některého ze standardu, určeného dodavatelům automobilového průmyslu (VDA 6.1 a QS 9000). Poměrně velký důraz v těchto standardech je kladen na oblast plánování jakosti. Pro dosažení efektivního plánování jakosti existuje nemalé množství metod a nástrojů, jejichž aplikace má usnadňovat tuto činnost a dosahovat významných výsledků. Proto je důležité, aby tyto metody a nástroje byly v organizacích nejen pochopeny a používány, ale zároveň se musí neustále rozvíjet a zlepšovat pro snadnější uplatnění.
Literatura
[1] QS 9000. Praha: ČSJ, 1997
[2] VDA 6.1. Praha: ČSJ, 1998
[3] Komentované vydání návrhu norem ISO/DIS 9000:2000, ISO/DIS 9001:2000, ISO/DIS 9004:2000. Praha: Český normalizační
institut, 2000. 233 stran.
[4] NENADÁL, J. - NOSKIEVIČOVÁ, D. - PETŘÍKOVÁ, R. - PLURA, J. - TOŠENOVSKÝ, J.: Moderní
systémy řízení jakosti. Praha: Management Press, 1998. 283 s.
[5] Časopis: Svět jakosti 1/2000, 3/2000 a 3/98, Bartoň QSV České
Budějovice.
Kontakt na autora:
E-mail:
David.Vykydal@vsb.cz
Zveřejněno: Prosinec 2000