Ing. David Vykydal
Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava
Zavedení systému managementu jakosti se v současné době
stává pro většinu organizací naprostou nezbytností. Stále více totiž zákazníci
vyžadují na svých dodavatelských organizacích, aby prokazovaly trvalou
způsobilost vyrábět a dodávat kvalitní výrobky, které splňují specifikované
požadavky odběratele. Právě vybudování a udržování efektivního systému
managementu jakosti, podle některého z existujících systémových standardů,
je cestou, jak tento požadavek uspokojit. V České republice mezi nejznámější
a také nejčastěji užívané standardy patří normy ISO řady 9000 (dnes revidovaný
soubor norem ČSN ISO 9000:2000). Stále více se však začíná využívat i standardů
VDA a QS-9000. Všechny výše jmenované standardy stanovují požadavky na
systém managementu jakosti a vycházejí ze společného základu norem ISO
řady 9000. Nicméně, standardy VDA a QS-9000 jsou doplněny o specifické
požadavky výrobců automobilů (BMW, Deimler - Benz, Mannesmann, Ford Motor
Company, General Motors Corporation) a všechny organizace, které chtějí
v současnosti dodávat své produkty podnikům z automobilovému průmyslu,
musí splňovat požadavky těchto standardů. To se netýká pouze přímých dodavatelů
velkých automobilek, ale i subdodavatelů, kteří mohou stát úplně na začátku
celého dodavatelského řetězce. V současné době působí v České republice
nemalé množství organizací, které dodávají své výrobky podnikům z oblasti
automobilového průmyslu a jejich počet se neustále zvyšuje. Důkazem toho
je nárůst počtu organizací, které jsou držiteli některého z těchto systémových
standardů (VDA 6.1, VDA 6.2, QS-9000). Tab.1 ukazuje počty udělených certifikátů
v posledních třech letech.
Tab.1: Počty udělených certifikátů podle standardů automobilového
průmyslu.
K datu: |
|
|
|
|
|
30.6.1999 |
|
|
30.6.2000 |
|
|
30.6.2001 |
|
|
Relativní novinkou v oblasti automobilového průmyslu je
technická specifikace ISO/TS 16949:1999. Tento soubor dokumentů ISO harmonizuje
standardy QS-9000, VDA a ostatní obdobné Evropské příručky požadavků pro
automobilový průmysl (tzn. požadavky zástupců francouzských automobilek
(CCFA, FIEV – Renault, Citroen, Peugeot, italských automobilek (ANFIA)
– Fiat, Alfa Romeo, Lancia, Ferrari). K 30.6.2001 je podle této technické
specifikace certifikováno 16 organizací.
I revidovaný soubor norem ČSN ISO 9000:2000 se snaží přejímat požadavky standardů automobilového průmyslu, ale stále nenaplňuje některé požadavky tak, aby bylo možné vyhnout se specifickým oborovým doplňkům. Proto je nutné, aby se dodavatelé automobilového průmyslu stále snažili plnit požadavky standardů QS-9000, VDA nebo ISO/TS 16949:1999.
Součástí standardů QS 9000 a VDA jsou metodické příručky PPAP (Production Part Approval Process) – Proces schvalování dílů k výrobě a VDA 2 – Zabezpečování jakosti dodávek (resp. jedna z kapitol této příručky nazvaná PPF (Produktionsprozess- und Produktfreigabe) – Uvolnění výrobního procesu a výrobku. Tyto příručky stanovují soubor generických požadavků na uvolňování výrobního procesu a výrobků k výrobě. Jejich účelem je zjistit, zda dodavatel správně rozumí všem zákazníkovým požadavkům na specifikace a zda výrobní proces má potenciál vyrábět výrobek tak, že požadavky budou ve skutečném výrobním objemu a při sjednané rychlosti výroby konzistentně plněny.
Dodavatel musí před samostatnou výrobou žádat zákazníka o schválení PPAP (resp. dle VDA 2 o PPF – Uvolnění výrobního procesu a výrobku). Tzn., že dodavatel musí nejdříve provést veškeré činnosti, které vyplývají z požadavků těchto příruček, a následně předložit zákazníkovi veškeré dokumenty, záznamy a vzorky (výrobky), které v rámci PPAP resp. PPF vznikly. Nestačí, že dodavatel předloží pouze hotový výrobek ke schválení, ale rovněž musí předložit dokumenty popisující, jakým způsobem dodavatel bude výrobky vyrábět. O schválení PPAP (PPF) musí dodavatel žádat například v následujících případech:
- nový díl nebo výrobek,
- oprava nedostatku dříve předloženého dílu,
- změny konstrukce, specifikací nebo materiálů,
- použití nových, modifikovaných nebo náhradních nástrojů,
- při změně výrobní metody nebo procesu,
- přemístění výroby nebo nasazení nového výrobního zařízení,
- změna dodavatelů výrobků nebo služeb,
- zastavení dodávek způsobené nevyhovující jakostí, a další.
Ve specifických případech, kdy dodavatel dlouhodobě prokazuje
svou způsobilost, se nemusejí předkládat všechny důkazy o provedených činnostech.
To neznamená, že se činnosti vyplývající z požadavků nemusejí provádět.
Zákazník pouze na základě dřívějších zkušeností nevyžaduje na dodavateli
předkládání veškerých důkazů při každém následném schvalování, ale dodavatel
musí veškeré požadované činnosti provádět, udržovat o noch záznamy a na
požádání příslušné dokumenty a záznamy zákazníkovi předložit.
Tab.2 ukazuje veškeré požadavky PPAP a PPF, které musí
dodavatel pro chválení provést a doložit pro schválení.
Tab.2: Požadavky metodických příruček PPAP a VDA 2.
Požadavky PPAP | Požadavky VDA 2 (PPF) |
|
|
Jak vyplývá z tabulky, mezi jinými se také vyžaduje na dodavatelích znalost a aplikace některých metod a nástrojů řízení jakosti. VDA 2 resp. PPAP kladou striktní požadavky na provedení FMEA návrhu a FMEA procesu, studie předběžné způsobilosti procesu a analýzy systému měření. Toto jsou jen některé z mnoha dalších metod a nástrojů řízení jakosti. Ostatní sice nejsou na seznamu požadavků těchto metodických příruček, ale jejich znalost a uplatnění je velice užitečným prostředkem dosahování jakosti produkce. Dalšími metodami jsou například metoda QFD, přezkoumání návrhu, metoda FTA, plánování experimentů, hodnocení způsobilosti výrobních zařízení a další.
Metoda FMEA (Failure Mode and Effect Analysis – Analýza možností vzniku vad a jejich následků) je důležitým nástrojem přezkoumání návrhu a velice efektivní metodou prevence nejakosti. Je založena na týmové analýze možností vzniku vad u posuzovaného návrhu výrobku (FMEA návrhu) nebo procesu (FMEA procesu), ohodnocení jejich rizika a návrhu a realizaci opatření vedoucích ke zlepšení jakosti návrhu.
Hodnocení způsobilosti procesů porovnává předepsanou úroveň jakosti, obvykle určenou tolerančními mezemi, se skutečně dosahovanými hodnotami sledovaného znaku jakosti a poskytuje důležité informace o vhodnosti navrhovaného procesu pro výrobu daného výrobku.
Analýza systému měření charakterizuje vhodnost daného systému měření k měření určitého znaku jakosti v daném výrobním nebo tolerančním rozpětí. Vyhodnocuje se řada statistických vlastností například shodnost, strannost, opakovatelnost, reprodukovatelnost, stabilita a linearita měření.
Z výše uvedeného vyplývá, že aplikace vybraných metod řízení jakosti je nutná ke splnění požadavků automobilového průmyslu. Rovněž je nutné zdůraznit, že znalost a aplikace těchto metod je velice užitečná pro samotného výrobce. Tyto metody totiž mohou napomáhat výrobci optimalizovat vlastní procesy a nebo procesy neustále zlepšovat. Z těchto důvodů je velice užitečné nástroje a metody managementu jakosti dále rozvíjet a zlepšovat pro jejich optimální uplatnění v odlišných podmínkách různých organizací (z odlišných průmyslových odvětví a různých velikostí).
Literatura:
[1] PPAP - Proces schvalování dílů k výrobě. Praha: ČSJ, 2000
[2] VDA 2 - Zabezpečování jakosti dodávek. Praha ČSJ, 1998
[3] ISO/TS 16949 – VDA 6.1, Harmonizováno s QS-9000, AVSQ
a EAQF. Praha ČSJ, 1999
[4] Časopis: Svět jakosti 3/1999, 3/2000, 3/2001,
Bartoň QSV České Budějovice
Kontakt:
E-mail:
David Vykydal
Zveřejněno: Listopad 2001