Obr. 1: Členění organizací podle příslušnosti k průmyslovému odvětví.
Prof. Ing. Jiří Plura, CSc.
Ing. David vykydal
Katedra kontroly a řízení jakosti, VŠB-TU Ostrava, FMMI
Plánování jakosti je ta část systému managementu jakosti, která se zaměřuje na stanovování cílů jakosti a na specifikování nezbytných provozních procesů a souvisejících zdrojů pro splnění stanovených cílů jakosti. Význam plánování jakosti spočívá ve skutečnosti, že se právě tato část managementu jakosti největší měrou podílí na výsledné jakosti produktu (až z 80 %) a tím i na dosažení maximální spokojenosti zákazníků. Plánování jakosti je soustředěno do předvýrobních etap životního cyklu výrobku, zejména pak návrhu a vývoje produktu. Pro efektivní průběh plánování jakosti a dosažení očekávaných optimu se blížících výsledků z realizace návrhu a vývoje produktu resp. procesu, je účelné používání vhodných metod a nástrojů plánování jakosti. Tyto nástroje jsou ve světě poměrně rozšířeny a samozřejmě i v České republice se můžeme setkat s jejich uplatněním. Bohužel ne všechny z těchto metod a nástrojů jsou používány v dostatečné míře nebo nejsou plně využívány jejich možnosti. Za účelem ověření míry využívání metod a nástrojů plánování jakosti byl v rámci této práce proveden rozsáhlý průzkum v podnicích v České republice, který měl poskytnout podrobnější informace o stavu využívání postupů a metod plánování jakosti.
Charakteristika zkoumaného vzorku
Bylo osloveno celkem 1850 organizací z České republiky, tzn. jak českých organizací, tak i organizací zahraničních působících v České republice nebo českých organizací se zahraničním podílem. Průzkum byl proveden v období od dubna do května roku 2004. Pro provedení průzkumu byla zvolena dotazníková metoda, která se jevila jako nejvýhodnější pro tak rozsáhlý průzkum, i přes její některé nevýhody. Z celkového počtu oslovených organizací byla návratnost dotazníků přibližně 12,4 % (230 organizací). Výsledky průzkumu jsou uvedeny v následujících kapitolách. Ve vzorku 230 respondentů byla zastoupena různá průmyslová odvětví od strojírenského průmyslu, přes elektrotechnický až po hutnický průmysl nebo stavebnictví (obr. 1). Výrazně největší zastoupení měl strojírenský průmysl s 42 %. Dále byl výrazněji zastoupen elektrotechnický průmysl (14 %), chemický průmysl a zpracování plastů (9 %) nebo hutnický průmysl (7 %). Nejmenší zastoupení měl energetický průmysl (3 %) resp. některá další odvětví (textilní průmysl, sklářský a keramický průmysl, potravinářský průmysl a jiné), které byly pro své malé zastoupení zařazeny do kategorie ostatní (14 %). Organizace poskytující služby zde byly zastoupeny z 5 %.
Obr. 1: Členění organizací podle příslušnosti k průmyslovému odvětví.
Co se týče velikosti organizace, tak ve vzorku respondentů měly největší zastoupení organizace střední velikosti (43 %), tedy organizace s 50 až 250 zaměstnanci (obr. 2). Nejmenší zastoupení měly organizace velké s 27 % (250 zaměstnanců a více).
Obr. 2: Členění organizací podle velikosti.
Analýza využívání metod a nástrojů plánování jakosti
Míra využití byla zkoumána celkem u 27 vybraných metod: specializovaných metod plánování jakosti (FMEA, QFD, přezkoumání návrhu, hodnocení způsobilosti procesu, apod.), sedmi nových nástrojů managementu jakosti a sedmi základních nástrojů managementu jakosti. Výsledná míra využití jednotlivých metod byla hodnocena pomocí dvou kritérií. Prvním je průměrná míra využití metody, vypočtená jako průměr bodového hodnocení míry využívání metod jednotlivými organizacemi, přičemž si organizace mohly vybírat z následujícího bodového hodnocení:
1 …
neznáme,
2 …
nepoužíváme, ale její princip je nám znám,
3 …
používáme výjimečně,
4 …
používáme občas,
5 …
používáme pravidelně.
Druhým kritériem byl procentuální podíl organizací, které uvedly, že danou metodu používají. Z provedené analýzy zpětně obdržených a vyplněných dotazníků bylo zjištěno, že k metodám, které jsou v organizacích používány velmi často, patří formuláře pro záznam údajů (průměrná míra využití – 4,72; procentuální podíl organizací využívajících metodu – 92,8 %), kontrolní plány (4,32; 86,5 %), vývojové diagramy (4,06; 79,1 %), hodnocení způsobilosti procesu (3,97; 77,8 %) a výrobního zařízení (3,85; 76,4 %), přezkoumání návrhu (3,71; 70,1 %) a další metody. Naopak k nejméně používaným metodám patří afinitní diagram (1,57; 6,9 %), Taguchiho metody (1,63; 7,6 %), metoda QFD (1,78; 11,1 %), diagram PDPC (1,85; 15,8 %), metoda FTA (1,86; 14,1 %), plánování experimentů (1,94; 15,3 %) apod. – viz. tab. 1 a obr. 3.
Tab. 1: Míra využívání jednotlivých metod ve všech organizacích.
Rovněž bylo zajímavé zjištění, zda jsou všechny metody resp.
jejich princip, v organizacích známy. Nejméně známou metodou je afinitní diagram
(nezná ho 52,3 % respondentů), což samozřejmě ovlivňuje i nízkou průměrnou míru
jeho využívání v organizacích (1,57) resp. malé procento organizací (6,9 %),
které uvedly, že tuto metodu v nějaké míře využívají. Mezi další metody, které
jsou v organizacích poměrně málo známé, patří: diagram PDPC (nezná ho 51,9 %
respondentů), Taguchiho metody (48,5 %), metoda QFD (39,7 %), metoda FTA (39,0
%), diagram vzájemných vztahů (38,5 %), analýza údajů v matici (38,1 %),
systematický diagram (36,8 %) a některé další metody.
Obr. 3: Průměrná míra a procentuální
podíl využívání jednotlivých metod v organizacích.
Naopak na druhé straně je řada metod, které jsou známy
prakticky ve všech organizacích, které se zúčastnily tohoto průzkumu. Např.
nástroj „Formuláře pro sběr údajů“ nezná pouze 2,8 % respondentů. Podobně nízké
procento bylo stanoveno u některých dalších metod – kontrolní plány (5,4 %),
hodnocení způsobilosti procesu (6,1 %), vývojový diagram (6,6 %) nebo hodnocení
způsobilosti výrobního zařízení (7,3 %) – viz. obr. 4.
Další zajímavé informace poskytlo vyhodnocení pravidelného využívání jednotlivých metod. Z tabulky 1 a obr. 4 je zřejmé, že 89 % organizací pravidelně využívá formuláře pro sběr údajů. Více než padesát procent organizací pravidelně využívá kontrolní plány (69,2 %), vývojový diagram (57,5 %), hodnocení způsobilosti procesu (55 %) a přezkoumání návrhu (51,8 %). V tabulce 1 a na obr. 3 jsou pak uvedeny i další procentuální podíly míry využívání jednotlivých metod a nástrojů plánování jakosti produktu.
Při vyhodnocení procentuálního podílu organizací, které využívají jednotlivé metody, bylo rovněž velmi zajímavé sledovat jak často jednotlivé organizace danou metodu používají. Např. u nejvyužívanější metody – Formuláře pro záznam údajů – je procento využívání této metody 92,8 %. To zahrnuje všechny organizace, které na otázku o míře využívání zaškrtly hodnotu 5, 4 nebo 3. Nicméně není nezajímavé zjištění, že 89 % respondentů z těch 92,8 % používá tuto metodu pravidelně a jen 3,8 % respondentů ji používá občas. Procentuální vyjádření pravidelnosti využívání ostatních metod je uvedeno v tabulce 1 a na obrázku 4.
Obr. 4: Porovnání podílu organizací, které pravidelně využívají jednotlivé
metody a organizací, které je vůbec neznají.
ZÁVěR
Z vyhodnocení je patrné, že používání některých z metod a nástrojů plánování jakosti je v podmínkách organizací z České republiky poměrně rozšířeno. Na druhou stranu je i celá řada metod, které se v organizacích i přes jejich nesporné výhody nevyužívají dostatečně pravidelně, nebo je organizace prakticky nevyužívají, protože jim nejsou vůbec známy. Provedený průzkum poskytl ještě další užitečné informace o míře využívání metod a nástrojů plánování jakosti v České republice. Např. porovnání využívání metod v organizacích náležejících do automobilového průmyslu a ostatních, v organizacích různých velikostí, v organizacích s vybudovaným systémem managementu jakosti nebo i bez něj, apod. Zároveň provedený průzkum, resp. jeho vyhodnocení, poskytuje odpovědi na otázku: „Jaké jsou překážky, které brání efektivnímu plánování jakosti s využitím vhodných metod a nástrojů?“. Všechny tyto informace a mnoho dalších je a bude postupně uváděno v dalších publikacích.
Kontakt na autory:
Prof. Ing. Jiří Plura, CSc.
Email: jiri.plura@vsb.cz
Ing. David Vykydal
Email:
david.vykydal@vsb.cz
Lektoroval:
Prof. Ing. Jaroslav Nenadál, CSc.